Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním e-shopu dáváte najevo svůj souhlas s využíváním cookies.
INFORMACE K EET
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně on-line; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
LIMITY ÚTLUMU CHRÁNIČŮ SLUCHU
...aneb kam až se dá v ochraně sluchu před hlukem jít
Chránič sluchu musí snižovat hladinu hluku v uchu uživatele pod zákonem stanovenou akční hladinu, to jest pod 85 dB. Pokud útlum chráničů sluchu není dostatečný vzhledem k denní expozici hluku, je doporučena dvojitá ochrana sluchu (dual hearing protection) - to zn. kombinace chráničů sluchu (zátkové chrániče sluchu + mušlové chrániče nebo zátkové chrániče sluchu + akustická (protihluková) přilba).
Aktuálně nejúčinnější na trhu dostupnou kombinaci chráničů sluchu, poskytující nejvyšší útlum, představují pěnové ušní zátky Ear Soft FX (SNR 39 dB) a mušlový chránič sluchu 3M PELTOR X5A (SNR 37 dB).
Akustické přilby chrání podstatnou část lebky a díky speciální konstrukci omezují kostní vedení zvuku. Používají se při výrazném překročení limitní hodnoty expozice hluku. Za akustické přilby nelze v žádném případě považovat standardní ochranné přilby.
Na obrázku je akustická helma firmy Ulbrichts vybavená komunikačním zařízením, určená např. pro letištní techniky. Tyto protihlukové přilby nemáme v nabídce.
Jaký je útlum kombinace chráničů sluchu?
Výsledný útlum kombinace chráničů sluchu není v žádném případě jednoduchým aritmetickým součtem útlumů obou chráničů.
Z různých výzkumů vyplývá, že akustický útlum jakékoliv kombinace chráničů sluchu má své limity, a to zejména v oblasti vysokých frekvencí (> 2 kHz). Důvodem je přenos zvuku kostmi přímo do vnitřního ucha - tzv. kostní vedení.
Maximální dosažitelný akustický útlum napříč frekvencemi od 125 Hz do 8 kHz se pohybuje v rozmezí 40 - 60 dB a nejvýraznější tlumící účinek kombinace dvou druhů chráničů sluchu je v oblasti nízkých (< 0.5 kHz) a středních frekvencí (0.5÷2 kHz).
Zároveň je z dostupných informací* zřejmé, že typ použitých mušlových chráničů nehraje podstatnou roli. Rozhodující vliv na výsledný útlum má použitý typ zátkových chráničů sluchu a jejich správné použití (dostatečně hluboké zavedení do zvukovodů).
Laboratorní studie ukazují, že kombinace mušlových chráničů se zátkovými chrániči sluchu poskytuje o 4 - 8 dB vyšší útlum než účinnější chránič z dané kombinace chráničů. V praxi se při odhadu výsledného útlumu kombinace chráničů počítá se zvýšením útlumu účinnějšího z chráničů o 5 dB. To se může zdát na první pohled málo, ale protože decibelová stupnice je stupnicí logaritmickou, každé 3 dB útlumu 2 x prodlouží dobu, po kterou může uživatel být v hluku bez rizika poškození sluchu - viz tabulka:
Přípustná doba expozice hluku:
| Ekvivalentní hladina akustického tlaku A | Limit pro expozici nechráněného sluchu | ||
| Hodiny | Minuty | Vteřiny | |
| 85 dB | 8 | ||
| 88 dB | 4 | ||
| 91 dB | 2 | ||
| 94 dB | 1 | ||
| 97 dB | - | 30 | |
| 100 dB | - | 15 | |
| 103 dB | - | 7 | 30 |
| 106 dB | - | 3 | 45 |
| 109 dB | - | 1 | 53 |
| ↓ | ↓ | ↓ | ↓ |
| 130÷140 dB | - | - | < 1 |
Návod pro odhad hladiny hlukové expozice při použití určitého chrániče sluchu poskytuje norma ČSN EN 458 Chrániče sluchu - Doporučení pro výběr, používání, ošetřování a údržbu.
Mnohdy je nezbytné omezení expozice hluku zkrácením doby expozice.
Bezpečnostní přestávky
Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví jako jedno z opatření k omezení expozice zaměstnanců hluku při práci bezpečnostní přestávky:
„Pokud je při práci v hluku nepřetržitě používán osobní ochranný prostředek proti hluku k omezení jeho působení, musí být během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován hluku překračujícímu přípustný expoziční limit.“
Stanovisko právníka ze serveru www.bozpinfo.cz k tématu délky a četnosti pracovních přestávek při používání OOP najdete ZDE.
Souvisejícím tématem je kategorizace prací - viz Vyhláška č 432/2003 Sb., kterou se stanoví mimo jiné podmínky pro zařazování prací do kategorií z hlediska hodnocení rizika hluku.
Aktualizováno 19. 3. 2018.