Sluch je pro člověka stejně cenný jako zrak. Skutečností je, že mnoho lidí si to uvědomí, až když čelí jeho ztrátě.

Pro vnímání zvuku hraje důležitou roli tzv. Cortiho orgán, který je součástí hlemýždě vnitřního ucha a obsahuje smyslové vláskové buňky, sloužící k přeměně zvukových vln na nervové impulsy.

Přenos zvuku, což je vlastně mechanické vlnění molekul vzduchu, probíhá následovně:

Zvukové vlny jsou zachyceny ušním boltcem, postupují zevním zvukovodem, rozkmitají bubínek a přes středoušní sluchové kůstky (kladívko – kovadlinku – třmínek) jsou přeneseny na blanku oválného okénka, které odděluje střední a vnitřní ucho. Přes oválné okénko jsou vibrace přenášeny na tekutinu uvnitř hlemýždě. Vlnění tekutiny rozkmitá pružnou membránu, která podle výšky tónu ohýbá vláskové buňky v určitém úseku Cortiho orgánu. Podrážděním vláskových buněk je mechanická energie zvukových vln převedena na elektrický signál, který je sluchovým nervem přenášen ke zpracování do mozku.